Metalizovaná termoizolační fóie nebo též záchranná přikrývka. Mezi jeskyňáři prostě “izoška”. Je to tenká polyetylenová folie s termoizolační schopností díky potažení napařenou vrstvou hliníku o síle několika mikrometrů. Metalizovaná folie dokáže odrazit zpět až 80 procent tepla, které naše tělo vyzařuje do okolí. Když se do ní zabalíme, jsme lépe tepelně izolovaní od vnějšího prostředí a zabráníme tím ztrátě velké části tělesného tepla. Protože tělo nemusí vytvářet tolik tepla, dochází k úspoře naší energie. Navíc je vzhledem k svému provedení i nepromokavá a odolná profouknutí od větru.
Obr. č. 1: Termoizolační folie je z výroby úhledně poskládaná, opětovné složení je téměř nemožné
Slovenská firma Meander dodává tyto dva typy folií :
| rozměr [mm] | hmotnost [g] | síla materiálu [mikrometry] |
| 1 400 * 2 200 | 40 | 12 |
| 1 550 * 2 100 | 60 | 20 |
Využití izofolie je poměrně široké. Použít ji lze vždy, když hrozí prochlazení při pobytu v podzemí. Například tedy v případě, že budeme nuceni v podzemí setrvat delší dobu z důvodu čekání na opožděnou skupinu, odříznutí cesty vodou nebo jakéhokoliv nečekaného nuceného zdržení. Izofolie se hodí i v případě krátkého odpočinku při delší podzemní akci. Namísto transportu spacáku a bivakovacího vybavení si lze provizorně odpočinout v izolační folii.
Folie může zamezit ztrátě tělesné teploty u osoby postižené poúrazovým šokem při nehodě v podzemí. Folie také může posloužit k zbudování provizorního bivaku a ochrání před skapovou vodou. Při zabalení se během dlouhé čekací přestávky v podzemí také zabráníte prochladnutí.
Obr. č. 2: provizorní odpočinek v zámotku z izofolie. Potapěčský tým je pod vodou a nosiči vybavení mohou načerpat síly na vynášku vybavení zpět na povrch.
Folie je většinou balená v samozavíracích sáčcích a pokud ji jednou vybalíte a použijete, bude velmi obtížné ji dostat do původního sbaleného tvaru.Po prvním použití můžeme izofolii poskládat “jak se dá” a použít ji už jen v kempu pod spacák. Cena nebrání zakoupit si novou folii, kterou je vhodné co nejdříve vložit na její místo v přilbě. Při svícení karbidovou lampou a při pohybu kolem otevřeného ohně je třeba dávat pozor na na to, že folie je hořlavá. Ikdyž je folie v tahu velmi pevná, tak ve střihu nikoliv. V případě “načnutí” se začne trhat velmi snadno. Citlivá je i na proseknutí kamínkem. Při ležení v jemné ostrohranné sutí se folie změní v kupu cárů během několika převalení z boku na bok.
Sbalená koule použité folie nošená v batohu má zase tu vlastnost, že se začne třením odírat hliníková vrstva a tím folie ztrácí termo izolační vlastnost a mění se v kus igelitu.
Obr. č. 3: Vhodným místem k uložení folie je vnitřní prostor přilby, kterou bychom měli mít stále u sebe, přesněji na hlavě. Upevnit se dá různě, například pomocí gumičky ovinuté kolem popruhu a nebo oboustrannou lepící páskou. Také si lze vyrobit nebo koupit do přilby textilní čtvercový obal se zavíráním na suchý zip (rozměru 150*200 mm), který bude držet mezi křížovými popruhy přilby sám.
Obr. č. 4: Izofolie jako ochrana proti úniku tepla pacienta při jeho stabilizaci. Prevence proti šoku a podchlazení. Snímek z cvičení SDH Babice nad Svitavou.
Obr. č. 5: Zbytyky folie nepatří do lesa ani do podzemí, odnášíme je tedy po použití s sebou domů do odpovídajícího odpadu.
Mít izofolii preventivně v přilbě samo o sobě tak úplně nestačí. Je dobré občas se i podívat, v jakém je stavu. Neustálé změny teplot a kondenzace mezi jednotlivými vrstvami poskládané folie způsobují její stárnutí a degradaci vlastností. Kontrolou se vyhneme nepříjemnému překvapení v případě nutnosti použití folie. Zestárlá izofolie totiž může při vybalení překvapit deštěm kovovýc částic, které se odlepily z nosné polyetylenové vrstvy. Takto se izofolie může rozlepit i po dvou letech častého nošení pod zem.
Obr. č. 6: Takto může vypadat izofolie po pár letech nošení v přilbě, přestože byla zapouzdřená v zip-loc pytlíku a v cordurovém pouzdře pro nošení v přilbě. Pokovení zůstalo jen v přehybech a zbytek přikrývky se proměnil v obyčejný igelit.